Webmaster


Klášter dominikánů u kostela Panny Marie Růžencové
Jiráskovo náměstí 30/814
326 00 Plzeň

P. RNDr. Jan Rajlich, OP:
e-mail: jan@op.cz




Počet přístupů:





ÚRYVKY Z KNIHY GERALDA FRACHETA, OP: ŽIVOTY BRATŘÍ

vydalo Nakladatelství Krystal OP, 2004.


Způsoby a vroucnost Dominikovy modlitby
Jistý bratr, muž dobrý a rozšafný, pravil, že po sedm nocí bděl,aby viděl, jak se chová svatý otec Dominik v noci. Vyprávěl tedy, že chvíli vstoje, pak zas vkleče nebo položen na zemi tak dlouho zůstával v modlitbách, až jej přemohl spánek. Když procitl, ihned obcházel oltáře. Tak si počínal až do půlnoci. Tu pak tiše obcházel spící bratry a odkryté přikrýval. Když to učinil, vrátil se do kostela a dále se modlil. (...)
(čl. 77, str. 51-52)

Jak ho ďábel rušil z modlitby
Když jednou v noci svatý muž ležel na zemi v modlitbě, ďábel závistivě ze střechy po něm vrhl velkým kamenem, který padl vedle něho tak silně, až se celý kostel rozduněl. Chtěl jej tak vyrušit z usilovné modlitby. Kámen padl tak blízko, že se dotýkal kapuce jeho pláště. Když však svatý muž zůstal v modlitbě nepohnutý, ďábel strašným hlasem zavyl a zahanben odešel.
(čl. 99, str. 63)

Prosba o déšť
Když svatý Dominik založil ve Španělsku dům v Segovii, stalo se, že kázal za hradbami řečeného města nesmírnému zástupu lidí. Nebylo mu neznámo, že lidé jsou velmi zarmouceni tím, že dlouho nepršelo. Bylo již před svátkem Narození Páně a sedláci nezačali ještě ani se setím, protože nebylo vláhy.
Po úvodních slovech Boží muž Dominik z nebeského vnuknutí zvolal: "Nebojte se, bratři, důvěřujte v Boží milosrdenství, neboť ještě dnes hojný déšť, nám Pánem seslaný, tento náš zármutek promění v radost." Nebylo tehdy ovšem ani sebemenší známky blízkého deště, ale naopak celé nebe bylo prozářeno jasnými slunečními paprsky a ani nejmenší mráček nezastíral jejich jas. A hle, pokračoval v řeči, a tu se přihnal takový liják, že pro příval se mohli stěží dostat do města, když se v zástupech hnali do svých domů. Všechen lid velebil Boha, jenž sám činí divy a jenž ráčil slib svého sluhy Dominika tak náhle přivést k uskutečnění.
(čl. 84, str. 54-55)

Andělé ochraňující konvent
Jistý právník, bolognský občan, vstoupil do řádu. Když jej však jeho tělesní druzi chtěli násilím vytáhnout z domu, dostali bratři strach a chtěli poslat pro některé spřátelené vojáky, aby chránili dům. Tu pravil blahoslavený Dominik: "Nepotřebujeme pomoc vojáků, neboť vidím více než dvě stě andělů okolo kostela, kteří byli posláni na ochranu bratří." I poodešli ti druhové na pokyn Boží, vystrašeni a zmateni, a novic s radostí zůstal v řádu.
(čl. 95, str. 60-61)

Zázraky po smrti sv. Dominika

Rozmnožení vína
Na ostrově Sicílii ve vesnici zvané Piazza, žila žena Bohu velmi oddaná a k bratřím velmi úslužná, v čemž jí však muž nemálo překážel. Stalo se pak, že se konventu bratří v letní době nedostávalo vína. Tu ona jim bez vědomí muže denně víno posílala. Po čase však jednak pro četnost rodiny, jednak pro časté posílání vína bratřím víno v sudu došlo. Tu náhle dostal muž chuť na víno z toho sudu. Služka šla do sklepa, ale našla jen kvas na dně sudu. Užasla a oznámila to se strachem paní. Ta ji znovu poslala do sklepa a v bázni, aby muž nečinil výtržnost a pak jí neznemožnil podporování bratří, padla na kolena a prosila blaženého Dominika v pevné důvěře v jeho pomoc. Služka se však opět vrátila s nepořízenou. Poslala ji po třetí do sklepa k prázdnému sudu a tehdy k svému úžasu našla takové množství vína, jako kdyby nikdy nebylo ze sudu bráno. Podivuhodná věc, Pánem způsobená: víno, jež stačilo pro rodinu obyčejně na půldruhého měsíce, vystačilo tentokrát jak pro rodinu, tak pro bratry na celé čtyři měsíce, ježto Bůh je zázračně rozmnožoval. (...)
(čl. 113, str. 69-70)

Uzdravení silou z ostatků sv. Dominika
Jistý občan a správce města Liegi trpěl nemocí krku, kvůli níž navštívil již mnoho svatých míst. Když však přece nebyl uzdraven, prosil převora bratří Kazatelů, aby tajně vložil na nemocné místo ostatky blaženého Dominika. Když se tak stalo, byl ihned uzdraven.
Jiný z bohatších téhož města byl stižen těžkou nemocí, že se již vůbec nedoufalo v jeho uzdravení. Jeho bolesti byly takové, že nesnesl ani dotek lékaře. Avšak bratr Lambert, když viděl jeho trápení, ho svým povzbuzováním přiměl k tomu, aby vzýval blaženého Dominika, ježto Bůh skrze něho učinil mnoho zázraků. On pak zbožně prosil, aby byla donesena voda, jíž byly obmyty ostatky svatého Dominika. Když jí pak zkropili bolavé místo, ihned se počala bolest zmenšovat a nádor se ztrácel, a za několik okamžiků byl docela zdráv.
(čl. 116, str. 71)

Úryvky jsou zveřejněny se svolením majitele autorských práv.